minmzda

14. září 2015 vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se s účinností od 1.1.2016 zvyšuje minimální i zaručená mzda. Minimální mzda bude od příštího roku 9 900 Kč měsíčně (58,70 Kč / hod.), u poživatelů invalidního důchodu 9 300 Kč/ měs. a 55,10 Kč /hod. 

Radka Medková byla dne 15. července 2015 ministryní práce a sociálních věcí jmenovaná zprostředkovatelem kolektivních sporů a je zapsaná na seznamu MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/61

Cílem tohoto článku je nastínit možné postupy a povinnosti zaměstnavatele v případě, kdy je dán některý z výpovědních důvodů. 

1. ZAMĚSTNAVATEL NEBO JEHO ČÁST SE RUŠÍ

důvod k výpovědi podle § 52 písm. a) ZP

  • zaměstnavatel se skutečně ruší (nedochází k prodeji nebo ke změně právní formy)
  • ruší-li se část zaměstnavatele, je možné dát výpověď pouze zaměstnancům pracujícím v této části (ruší-li zaměstnavatel provozovnu A, nemůže dát z tohoto důvodu výpověď zaměstnancům pracujícím v provozovně B)

Do konce roku 2014 platilo, že neplacené volno a neomluvená absence zakládaly povinnost zaměstnavatele odvést pojistné. Tato povinnost neplatila pouze v případě osob nebo situací taxativně vyjmenovaných zákonem o veř. zdravotním pojištění. Zaměstnavatel měl dále možnost uzavřít se zaměstnancem písemnou smlouvu ohledně úhrady dvou třetin pojistného, které standardně hradil v případě neplaceného volna zaměstnance zaměstnavatel. Tuto možnost ale zaměstnavatel neměl v případě, kdy šlo o neomluvenou absenci zaměstnance.

Mezi časté dotazy patří otázka na to, kdy a v jaké výši má uchazeč o zaměstnání po skončení pracovního poměru nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Tuto otázku řeší § 39 a § 50 zákona o zaměstnanosti. 

Je důležité vědět, že pracovní poměr může skončit pouze ze zákonem (zákoníkem práce) stanovených důvodů, a to:

K procesním právům zaměstnance jako slabší strany v pracovněprávním sporu

Ústavní soud, Brno, TZ 87/2014

II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele a zrušil rozsudky Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu, neboť jimi bylo porušeno stěžovatelovo právo na přístup k soudu a na soudní ochranu.