konkurenční doložkaV pracovních vztazích často dochází k nepochopení a směšování dvou rozdílných pojmů, a to 1. (ne)možnosti zaměstnance vykonávat další výdělečnou činnost a 2. konkurenční doložky. Podíváme se, jak se od sebe tyto dvě věci liší, a co a kdy je vlastně možné.

1. (Ne)možnost zaměstnance vykonávat další výdělečnou činnost

Zákoník práce mluví o "zaměstnanci", tedy jak o tom, který pracuje v pracovním poměru (a je úplně jedno, jestli na celý nebo kratší úvazek, na dobu určitou nebo neurčitou), tak o zaměstnanci pracujícím na DPP nebo DPČ. Jde tedy o "něco", co se uplatní během trvání pracovněprávního vztahu.

Zaměstnanec může podle ZP vykonávat vedle tohoto zaměstnání další výdělečnou činnost (tzn. opět je jedno, zda v pracovním poměru nebo na DPP či DPČ, ale tady jde navíc o OSVČ nebo podnikatele majícího např. s.r.o. - a pozor, tady je úplně jedno, že tato činnost zaměstnanci zrovna nepřináší žádný zisk), která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u kterého je zaměstnán, pouze s předchozím písemným souhlasem tohoto zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec tento předchozí písemný souhlas od zaměstnavatele nemá, ať už proto, že si ho nevyžádal nebo proto, že mu ho zaměstnavatel odmítl dát, jedná se o porušení povinnosti zaměstnance vztahující se k vykonávané práci a zaměstnanec může z tohoto důvodu dostat i výpověď (v žádném případě nemůže dostat pokutu, ale zaměstnavatel po něm může chtít náhradu škody, která mu jednáním zaměstnance byla skutečně způsobena).

Co je shoda s předmětem činnosti zaměstnavatele?

Předmětem činnosti zaměstnavatele je činnost nebo činnosti, které má zaměstnavatel napsaný v obchodním nebo jiném rejstříku, ne to, co má zaměstnanec napsané jako druh práce v pracovní smlouvě (např. kuchařka ve školce může ve svém volnu vařit v závodní kuchyni firmy vyrábějící textilní zboží). Tato další výdělečná činnost ale nesmí zasahovat do oprávněných zájmů zaměstnavatele (lidsky to znamená, že mu nesmí škodit, nesmí být vůči němu soutěžní, konkurenční povahy). Výdělečnou činnost, která není shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele a kde nehrozí zneužití informací, technologií nebo postupů, které zaměstnanec získal u zaměstnavatele, může zaměstnanec vykonávat bez jeho souhlasu a bez omezení. Např. mistr ve firmě na výrobu zemědělských strojů může ve svém volnu dělat taxikáře nebo vyvíjet počítačové hry bez souhlasu svého zaměstnavatele.

 

2. Konkurenční doložka

Konkurenční doložku mohou zaměstnavatel se zaměstnancem písemně sjednat, nikoliv jednostranně stanovit. Doložka se uplatní až po skončení pracovněprávního vztahu, nikoliv během něj. 

 

Co je obsahem konkurenční doložky?

Obsahem jsou dva závazky, které OBA musejí být splněny

1. závazek zaměstnance zdržet se po skončení zaměstnání (u tohoto zaměstnavatele) výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu. Tento zákaz je možné domluvit nejdéle na 1 rok. Výkonem výdělečné činnosti se rozumí nejen pracovní poměr, DPP nebo DPČ, ale též samostatné podnikání. Co je předmětem činnosti zaměstnavatele jsme se věnovali výše.

2. závazek zaměstnavatele platit zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši 1/2 průměrného měsíčního výdělku, kterého u něj zaměstnanec dosahoval, a to za každý měsíc plnění závazku nekonkurovat.

 

Je možné sjednat konkurenční doložku se všemi zaměstnanci?

Konkurenční doložku může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat, pokud je to možné od zaměstnance spravdlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití pro jiného zaměstnavatele (nebo pro své vlastní podnikání) by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. U kuchařky ve školce by tedy zaměstnavatel asi těžko hledal oprávněnost ke sjednání konkurenční doložky, ale dovedu si představit, že šéf michelinské restaurace konkurenční doložku se svými kuchaři sjedná.

 

Postih při porušení konkurenční doložky

Pro případ, že zaměstnanec poruší závazek nekonkurovat, si mohou zaměstnavatel se zaměstnancem v konkurenční doložce sjednat pokutu. Je to jediný případ, kdy zákoník práce používá pojem pokuta a kdy pokutu připouští! Smluvní pokuta ovšem musí být přiměřená povaze a významu informací, technologických postupů atd. Jakmile zaměstnanec zaplatí smluvenou pokutu, jeho závazek tím zaniká.

Pokud zaměstnavatel poruší svou povinnost vyplácet zaměstnanci peněžité vyrovnání nebo je nevyplatí za příslušný měsíc do 15 dnů po jeho splatnosti, může zaměstnanec konkurenční doložku vypovědět - konkurenční doložka pak zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli.

Dotazy na podobné téma si můžete přečíst zde

Tento text není právnickým textem, má sloužit k lepšímu pochopení rozdílu mezi konkurenční doložkou a zákazem jiné výdělečné činnosti zaměstnance. (21.11.2016)