dite

Pojmy mateřská a rodičovská dovolená najdete v zákoníku práce, a to v § 195 (MD) a § 196 (RD), případně § 197 – mateřská dovolená při převzetí dítěte.

Co z pohledu zákoníku práce znamená mateřská a rodičovská dovolená pro zaměstnankyni / zaměstnance a co pro zaměstnavatele. OSVČ se tento článek nedotkne.

Mateřská dovolená (MD) obecně

Na MD nastupuje žena – zaměstnankyně zpravidla 6-8 týdnů před plánovaným termínem porodu a celá MD trvá 28 týdnů (v případě porodu dvojčat nebo vícerčat 37 týdnů).

MATEŘSKÁ DOVOLENÁ Z POHLEDU ZAMĚSTNANKYNĚ

To, jestli na MD nastoupí 8 nebo 6 týdnů před plánovaným termínem porodu, si určuje žena sama. Vzhledem k možnosti rozdílného nástupu na MD tedy MD skončí v různém věku dítěte (MD vždy trvá 28 /37/ týdnů, ale žena z této doby před porodem vyčerpá buď 6 nebo 8 týdnů.).

Dovolená

Omlouvám se všem ženám, které svou 28týdenní "dovolenou" tráví minimem spánku a relaxu, o času pro sebe nemluvě, ale zákoník tuto část života zaměstnankyň takto označuje a tak nemůžu jinak :).

Mateřská dovolená znamená, že nastala – z pohledu zákoníku práce – na straně zaměstnankyně (nikoliv zaměstnance – ať je tatínek sebevíc pečující, prostě MATEŘskou mu zákon nepřiznává. Pokud by bylo nutné, aby o novorozence pečoval tatínek, vzniká mu překážka v práci nazvaná „Rodičovská dovolená v rozsahu, v jakém je žena oprávněna čerpat na mateřskou dovolenou“) překážka v práci, pro kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni v práci omluvit, a to těch zákonem stanovených 28 (37) týdnů.

Mluvíme tady o nástupu na MD před plánovaným termínem porodu, ale děti občas lékaře neposlechnou a klidně se narodí jindy, než lékař určil. Co potom?

Pokud žena nastoupí na MD v termínu 6-8 týdnů před plánovaným termínem porodu, ale porodí dřív, než bylo plánováno, takže z MD před porodem vyčerpá méně než 6 týdnů, náleží jí MD v celém rozsahu (tzn. 28 /37/ týdnů celkem). Pokud porodí později, opět náleží MD v celém rozsahu.

Pokud ovšem žena vyčerpá z MD před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, než z toho, že k porodu došlo dřív (např. nastoupí na MD pouze měsíc před plánovaným termínem porodu), má nárok na mateřskou dovolenou pouze 22 týdnů ode dne porodu. Na mateřskou dovolenou, tzn. na tu dobu, po kterou je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci, stále jsme u vztahu zaměstnankyně – zaměstnavatel.

Zákoník práce neurčuje způsob, jakým zaměstnankyně zaměstnanci oznámí, že odchází na MD. V normálně fungujícím zaměstnání bývá obvyklé, že se na datu oba dohodnou, resp. zaměstnankyně oznámí, kdy nástup na MD plánuje a zaměstnavatel s tím tak může počítat, už jen z toho důvodu, že by zaměstnankyně měla předat svoji práci.

Pokud se žena rozhodne, že po skončení MD nastoupí zpět do práce, zaměstnavatel ji musí zařadit na to místo, z kterého odešla. Výjimkou jsou pouze práce, které právní předpis zakazuje vykonávat těhotným ženám a matkám do 9. měsíce po porodu. V případě, že zaměstnavatel přijal na místo těhotné zaměstnankyně někoho jiného, koho si teď chce nechat, nevzniká mu výpovědní důvod „zrušení místa“ původní zaměstnankyně. Musí to řešit jinak. Jestli chcete vědět jak, stáhněte si na webu poradny eBook „Máte padáka!“. Tenhle článek je o něčem jiném.

Peníze

MD je z pohledu zaměstnavatele takovou překážkou v práci, během které ženu z práce omluví, ale neplatí jí ani mzdu (plat), ani náhradu mzdy (platu).

Finančně je žena zajištěná tzv. peněžitou pomocí v mateřství (jde o dávku nemocenského pojištění), ovšem jen pokud splní zákonem stanovené podmínky:
1. doba pojištění (v předchozích dvou letech musí být žena alespoň 270 dní nemocensky pojištěná) a
2. trvání zaměstnání nebo 180 dní po skončení zaměstnání, z kterého byla nemocensky pojištěná (tzv. ochranná lhůta).

http://www.pracovniporadna.cz/index.php/poradna/dotazy/56-penezita-pomoc-v-materstvi-1-dotaz/61-narok-na-penezitou-pomoc-v-materstvi

Kdy je žena nemocensky pojištěná
Nemocensky pojištěná je žena vždy z pracovního poměru (tedy pokud má pracovní smlouvu).

http://www.pracovniporadna.cz/index.php/poradna/dotazy/56-penezita-pomoc-v-materstvi-1-dotaz/62-narok-na-ppm-po-dlouhodobe-docasne-pracovni-neschopnosti

Postup, když je žena nemocensky pojištěná
Žena při nástupu na MD podává u zaměstnavatele tiskopis nazvaný „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“, který zaměstnavatel odešle Okresní správě sociálního zabezpečení. Tiskopis zaměstnankyni vydá ošetřující gynekolog, který v něm také vyplní předpokládané datum porodu.

Výplatu peněžité pomoci v mateřství zajišťuje Okresní správa sociálního zabezpečení, která ji vyplácí celkem 28 (37) týdnů s výjimkou uvedenou výše (nevyčerpání aspoň 6 týdnů z MD před porodem z jiného důvodu než je dřívější porod).

Kdy žena nemocensky pojištěná není
Z práce na dohody jen někdy. Z DPČ se odvádí pojistné, pokud výše příjmu dosáhne aspoň 2 500 Kč v kalendářním měsíci, z DPP tehdy, když příjem přesáhne 10 000 Kč v kalendářním měsíci. Jestliže je výdělek z dohod nižší, žena v tom měsíci není z této činnosti nemocensky pojištěna.

Postup, když žena nemocensky pojištěná není
Jakmile žena nesplní podmínky popsané výše, nemá nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, ale má nárok rovnou na rodičovský příspěvek. S rodným listem dítěte, OP a žádostí o poskytnutí příspěvku dojde na Úřad práce – odbor sociální podpory, kde si rodičovský příspěvek vyřídí.


MATEŘSKÁ DOVOLENÁ Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE

MD pro zaměstnavatele znamená překážku v práci na straně zaměstnankyně, za kterou zaměstnankyni nenáleží náhrada mzdy.

Zaměstnavateli oznamuje žena – zaměstnankyně, kdy na MD nastoupí. Pokud je to nejdříve na počátku 8. týdne před plánovaným termínem porodu, jde o nástup na MD. V případě tzv. „rizikového těhotenství“ se nejedná o nástup na MD, ale o dočasnou pracovní neschopnost, která je hrazena jako standardní DPN.

Žena odchodem na MD nepřestává být zaměstnankyní, takže výstupní list se nesepisuje.

V průběhu MD zaměstnavatel nemůže svou zaměstnankyni na MD zaměstnat, a to ani na její stávající pracovní smlouvu, ani případně na dohodu (na jiný druh práce), protože vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je dávkou hrazenou z nemocenského pojištění, které není slučitelné s příjmem ze závislé činnosti, z které jde nemocenská dávka.

Rodičovská dovolená (RD) obecně

Rodičovskou dovolenou může čerpat jak matka, tak otec dítěte, a dokonce i oba najednou, a to nejdéle do 3 let věku dítěte. Zakořeněná pověra o tom, že někdy může rodičovská dovolená trvat i 4 roky, je opravdu oblíbeným lidovým omylem. Jak to?


RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ Z POHLEDU ZAMĚSTNANKYNĚ NEBO ZAMĚSTNANCE

Opět – dovolená znamená, že jde o zákonem uznanou překážku v práci, během které zaměstnavatel zaměstnancovu nepřítomnost omluví. A protože o RD může žádat jak žena, tak muž, a protože v češtině jsou různé rody a dlouhá slova, tak dál v textu budu mluvit pouze o zaměstnankyni, ale tento pojem se bude vztahovat na obě pohlaví.

Dovolená

O poskytnutí RD žádá zaměstnankyně svého zaměstnavatele. Ačkoliv se ten akt jmenuje „žádost“, zaměstnavatel musí vyhovět, a to v rozsahu, v jakém o ni zaměstnankyně požádá. Nejčastěji se žádá o RD do 3 let věku dítěte, ale není vyloučeno, aby zaměstnankyně požádala o RD kratší.

Je dokonce možné, aby zaměstnankyně požádala o poskytnutí RD v délce např. 1 roku, ale potom si to rozmyslela a požádala o „prodloužení“, a to až do 3 let věku dítěte. Zaměstnavatel jí vyhovět musí, stejně jako v případě, že se zaměstnankyně po kratší RD do práce na chvíli vrátí, ale potom o ni opětovně požádá (do 3 let věku dítěte).

Jakmile jsou dítěti 3 roky, nárok na další rodičovskou dovolenou nevzniká. Je samozřejmě možné, aby se zaměstnankyně se zaměstnavatelem dohodla, že s dítětem zůstane ještě rok doma, ale v tomto případě nejde o RD, ale o neplacené volno. Velký rozdíl je v tom, že RD zaměstnavatel poskytnout musí (do 3 let věku dítěte), neplacené volno poskytnout nemusí (od 3 let věku dítěte). A je úplně jedno, jakou délku čerpání rodičovského příspěvku si zaměstnankyně zvolí (2 – 4 roky) – délka čerpání rodičovského příspěvku totiž naprosto nekoresponduje s délkou rodičovské dovolené. Zaměstnankyně tedy nemůže zaměstnavateli namítat, že jí „musí dát čtvrtý rok rodičovské dovolené, protože pobírá rodičovský příspěvek“. Nemusí. Příspěvek a RD jsou dvě různé věci. Příspěvek jde od státu, RD poskytuje zaměstnavatel.

Pokud zaměstnankyně čerpá RD až do tří let věku dítěte, ale zároveň by ráda "na pár hodin týdně" nastoupila, je možné, aby zaměstnavatel s touto zaměstnankyní sjednali dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Jedinou podmínkou je, že se se musí jednat o jiný druh práce, než který byl sjednaný v pracovní smlouvě (tedy v ve smlouvě je druh práce např. účetní, v dohodě může být cokoliv kromě účetní, tedy např. administrativní práce, pomocná síla v kuchyni atd.).

Peníze

Jak už bylo uvedeno výše, rodičovský příspěvek se poskytuje na základě žádosti podané na Úřadu práce – odbor sociální podpory. Formuláře najdete na webu MPSV (třeba).

Je možné zvolit si dvouletou variantu čerpání rodičovského příspěvku a zároveň zaměstnavatele požádat o poskytnutí RD do 3 let věku dítěte. Znamená to jen to, že nějakou dobu bude žena bez příjmu ze zaměstnání a bez příjmu z dávek (rodičovského příspěvku).

Je také možné zvolit čtyřletou variantu čerpání rodičovského příspěvku a zároveň zaměstnavatele požádat o poskytnutí RD pouze na rok. Souběh příjmu ze zaměstnání a rodičovského příspěvku je možný (k případnému umisťování dětí do jeslí nebo školek se podívejte na web MPSV).

Nejčastější je varianta, kdy se RD kryje s dobou, kdy je rodičovský příspěvek poskytován.

 

RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE

Zajímavá situaci vzniká, když zaměstnankyně požádá o poskytnutí RD do 3 let věku dítěte, ale posléze zjistí, že to jediné, co jí zachrání poslední mozkovou buňku, je co nejrychlejší návrat do práce. Na tohle téma existují dva právní názory
a) zaměstnavatel není povinen zaměstnankyni umožnit návrat do práce dřív, než po uplynutí doby, po kterou požádala o RD
b) přesný opak, tedy že zaměstnavatel by rozhodně neměl upírat zaměstnankyni právo na práci, kterou pro něj má podle pracovní smlouvy vykonávat.
Takže asi budeme čekat na průlomový judikát.

Každopádně pokud zaměstnankyně nastoupí po rodičovské dovolené opět do práce, má zaměstnavatel povinnost ji zařadit podle pracovní smlouvy. Tady hodně záleží na tom, jak konkrétně je druh práce v pracovní smlově vymezen. Pokud je ve smlouvě "administrativní pracovník", zaměstnankyně může administrativu vykonávat v jakémkoliv oddělení zaměstnavatele, nejen tedy tam, odkud na MD a RD odešla. Pokud ale v pracovní smlouvě bude mít "ošetřovatelka na 2. patře pavilonu C", musí i po RD pracovat pouze na 2. patře pavilonu C (samozřejmě, pokud budou obě strany souhlasit, je možné pracovní smlouvu změnit).

Opět platí, že pokud se v době, kdy zaměstnankyně čerpala RD, osvědčil její záskok natolik, že si ho chce zaměstnavatel nechat, nevzniká tím organizační změna "zrušení místa". Řešit je to možné různými způsoby - na původní pracovní pozici se vrátí žena po RD nebo na původní pracovní pozici zůstane záskok a zaměstnankyni po RD zaměstnavatel převede na práci podle pracovní smlouvy. Pokud pro ni jinou práci podle pracovní smlouvy nemá a na původní pracovní pozici si chce nechat záskok, bude se muset na ukončení pracovního poměru s původní zaměstnankyní po RD dohodnout.

Tento text není právnickým textem. Má sloužit k lepšímu pochopení rozdílu mezi MD a RD a mezi rozdíly v „dovolených“ a „dávkách“, které jsou během těchto „dovolených“ vypláceny. 10.5.2016