DPP

Dohodu o provedení práce (DPP) upravuje zákoník práce v § 75 a násl. jako jeden ze základních pracovněprávních vztahů. To znamená, že zde stojí na jedné straně zaměstnanec a na druhé zaměstnavatel.

PŘED UZAVŘENÍM DPP A PŘED VZNIKEM PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU

Vstupní lékařskou prohlídku budoucí zaměstnanec obecně absolvovat nemusí. Zaměstnavatel má povinnost tuto prohlídku zajistit v případě, že budoucí zaměstnanec má vykonávat práci,

1. která je prací rizikovou (podle zák. o ochraně veřejného zdraví) nebo

2. je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy.

Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti svého budoucího zaměstnance. (O vstupních pracovnělékařských prohlídkách mladistvých aměstnanců si můžete přečíst tady.)

UZAVŘENÍ DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE

DPP musí být vždy písemná a jedno vyhotovení musí dostat zaměstnanec, jedno zaměstnavatel. Pokud je DPP uzavřena ústně, pracovněprávní vztah vzniká, ústní dohoda je platná, ale zaměstnavatel se vystavuje riziku pokuty ze strany inspekce práce, a to až do výše 10 mil. Kč.

OBSAH DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE

Obsah DPP zákoník práce moc striktně neupravuje, když v § 75 říká pouze, že v dohodě musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. DPP je možné uzavřít jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – v tomto případě je možné, že kontrolní orgány budou zjišťovat, proč není místo DPP uzavřen pracovní poměr na kratší úvazek. Je možné uzavřít DPP i na velmi krátkou dobu („organizační zajištění besedy s občany dne 10.10.2015 od 18 do 20.00 hod.“).

Obvykle se ale v DPP strany dohodnou ještě na druhu práce (specifikace činnosti/úkolu, který má být vykonán/vykonáván), na místě výkonu práce, případně na době, kdy bude práce odevzdána (ukončena) a samozřejmě na odměně.

Domluvit se dá leccos – zákoník práce nezakazuje ani možnost dohodnout se na právu zaměstnance na dovolenou nebo na jeho právu na překážky v práci. Bez takové dohody se zaměstnavatelem na to zaměstnanci automaticky právo nevzniká.

DRUH VYKONÁVANÉ PRÁCE (PRACÍ)

Přestože to zákoník práce výslovně neuvádí, z logiky věci je jasné, že DPP bude obsahovat popis činnosti/činností, které je zaměstnanec povinen vykonávat a za které mu zaměstnavatel musí zaplatit odměnu.

Je možné, aby u jednoho zaměstnavatele dělali stejnou práci vedle sebe zaměstnanci v pracovním poměru a zaměstnanci na DPP. Je také možné, aby jeden zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele v pracovním poměru a zároveň na DPP - v tom případě je ale nezbytné, aby práce v pracovním poměru a práce na DPP byly různé (jinak druhově vymezeny). 

Je také možné, aby jeden zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele na víc DPP - třeba proto, že jedna DPP už skončila nebo proto, že má víc druhů práce (recepční / účetní). V takovém případě veškerá práce na DPP nesmí u tohoto zaměstnance překročit 300 hod. v kalendářním roce. (Je možné, aby strany uzavíraly DPP opakovaně /po sobě/, ale v jednom kalendářním roce nesmí práce zaměstnance u konkrétního zaměstnavatele překročit v součtu všech DPP 300 hodin. Je možné, aby stejné strany měly vedle sebe několik DPP, pak ale rozsah práce nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce v součtu všech těchto dohod.)

ROZSAH VYKONÁVANÉ PRÁCE (PRACÍ)

Rozsah si strany mohou sjednat konkrétně (2 hodiny; od 1.10. do 31.10.2015; od 1.6. do 31.12.2015) nebo stanovením nejvyššího zákonem přípustného limitu („práce nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce“).

POVINNOST PŘIDĚLOVAT PRÁCI A ROZVRHNOUT PRACOVNÍ DOBU

Zaměstnavatel nemá obecně povinnost přidělovat zaměstnanci pracujícímu na DPP práci a nemá ani povinnost tomuto zaměstnanci rozvrhovat pracovní dobu. Udělat to ale samozřejmě může a zaměstnanec má potom povinnost určenou pracovní dobu dodržovat. K "přesčasům" v DPP podrobněji zde.

V případě, že je zaměstnanec z práce na DPP zdravotně pojištěn (má v kalendářním měsíci odměnu vyšší než 10 tis. Kč), má zaměstnavatel povinnost stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely (pouze pro tyto účely, tzn. ve skutečnosti fiktivně, protože se použije pouze v případě vzniku nároku na náhradu odměny v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti) předem určit.

ODMĚNA

Peníze, které za svou práci zaměstnanec na DPP od zaměstnavatele dostává, se nazývají odměnou. Nejde ani o mzdu, ani o plat. Je možné sjednat prakticky jakoukoliv odměnu, platí jen, že nesmí být nižší než je minimální mzda (v září 2015 činí minimální mzda 9 200 Kč měsíčně nebo 55 Kč / hod.). Horní limit není nikde stanoven. 

Pozor ovšem na jednu věc. Úvaha zaměstnavatele, že na práci přijme brigádníky na DPP a dá jim méně peněz než zaměstnancům pracujícím na pracovní smlouvu, není úplně správná. Odměna zaměstnance pracujícího na DPP by měla být v zásadě stejná jako u „kmenového“ zaměstnance v pracovním poměru. Rozdílnou výši mzdy a odměny zapříčiněnou letitými zkušenostmi kmenového zaměstnance, jeho vyšším vzděláním a větší odpovědností samozřejmě kontrolním orgánům vysvětlíte.

Je možné sjednat odměnu měsíční, hodinou nebo úkolovou, podle toho, co je v daném případě vhodnější. Všechny varianty jsou správně. O dalším sjednávání odměny si můžete přečíst zde nebo tady.

V případě práce na DPP však zaměstnanec nemá nárok na příplatky (noční práce, svátky, práce v sobotu nebo v neděli. Příplatky za práci přesčas jsou logicky nesmysl - v případě DPP nemůže jít o práci přesčas, protože jakákoliv práce se "odečítá" od horního limitu 300 hodin za kalendářní rok).

SRÁŽKY Z PŘÍJMU

V případě, že si zaměstnanec u zaměstnavatele v kalendářním měsíci vydělá 10 000 Kč (rovných) hrubého nebo méně, srazí mu zaměstnavatel z odměny jen srážkovou daň. Zdravotní a sociální pojištění si musí zaměstnanec hradit sám (případně je za něj hradí stát – např. pokud je student). Toto si musí ohlídat sám zaměstnanec, zaměstnavatel tuto povinnost v žádném případě nemá.

Jestliže si zaměstnanec vydělá v kalendářním měsíci 10 001 Kč a víc, odvádí za něj zaměstnavatel kromě daně také zdravotní a sociální pojištění. Pokud si zaměstnanec vydělá jeden měsíc 6 800 Kč, další měsíc 11 200 Kč a třetí měsíc 4 300 Kč, v prvním a třetím měsíci mu zaměstnavatel strhne pouze srážkovou daň, zatímco ve druhém měsíci za něj odvede i zdravotní a sociální pojistné.

Je možné, aby zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele pracoval na více DPP (např. na jednu jako kuchař, na druhou jako zahradník). V takovém případě se odměny z obou DPP sčítají a zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatel odvede, pokud součet obou odměn překročí v kalendářním měsíci 10 tis. Kč. (Je také samozřejmě možné, aby zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele v pracovním poměru /tzn. na základě pracovní smlouvy/ a zároveň na DPP. V tom případě je ale nezbytné, aby se druh vykonávané práce lišil. Není možné dělat u jednoho zaměstnavatele např. kuchařku jak na smlouvu, tak na DPP.)

Zaměstnanec také může mít více DPP u více zaměstnavatelů. Pokud si u každého z nich vydělá v konkrétním kalendářním měsíci méně než 10 000 Kč, nebude za něj ani jeden z těchto zaměstnavatelů zdravotní ani sociální pojištění odváděn (tzn. nebudou to strhávat z odměny).

ZPŮSOB UKONČENÍ DPP

DPP skončí uplynutím doby, na kterou byla uzavřena. Může skončit i dříve, a to dohodou stran. Od 1.10.2015 je možné DPP i jednostranně vypovědět, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Výpovědní doba je 15denní a začíná běžet dnem, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Na rozdíl od zaměstnanců v pracovním poměru nemá zaměstnanec pracující na DPP nárok na odstupné, pokud by došlo k ukončení DPP z důvodu uvedeného v § 52 písm. a) - d) ZP.

POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE NAHRADIT ŠKODU

Nárok na odstupné zaměstnanec na DPP sice nemá, ale v případě pracovního úrazu, nemoci z povolání, případně škody, kterou zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci vzniklou škodu nahradit stejně, jako kdyby se jednalo o zaměstnance v pracovním poměru.

Vzor dohody o provedení práce si můžete stáhnout zde

Tento text není právnickým textem. Má sloužit pro snazší orientaci v oblasti DPP.

25. září 2015